#5 Práce na vinici

Naši první práci jsme našli pomocí agentury Seasonal solutions, která se specializuje na zprostředkování sezónní práce na sadech a vinicích krátkodobým zájemcům o práci, jako jsme třeba my dva. A je třeba uznat, že v našem případě se to dost vyplatilo a do dvou hodin nám slečna sehnala práci na vinici.

Naše vinice se jmenuje Terra Sancta a její produkce tvoří cca 2 desítky převážně suchých druhů vín. Terra Sancta má 4 oblast kolem Cromwellu, kde víno pěstuje a ty postupně střídáme, podle toho, kde je potřeba zamakat, na jednotlivé stanoviště přejíždíme autem.... Na každém místě jsou jinak staré rostliny (od úplně nových po více než desetileté a několikrát ořezané) kolik je na vinici celkem řádků jsme nikdy nespočítali....

Pracovní tým cca 16 lidí se skládá z podobných cestovatelů jako jsme my. Od Ameriky přes Evropu, Malajsii až Austrálii…

Práce spočívá v přípravě rostlin vinné révy na sklizeň a člověk by neřekl kolik péče každá rostlinka vyžaduje aby nakonec urodila toto:

koštli jsme tj. jasný :)

Thinning = bolej záda

Jako první jsme se setkali s takzvaných „thinningem“,což je protrhávání přebytečných větviček (výhonku), které zbytečně zatěžují rostlinu a ta by poté nestihla urodit kompletní hrozny, ale pouze spoustu polouzrálých. Základní pravidlo je nechat pouze 2 výhonky na jednom „sparu“ (loňská ustřižená větev z které nově vyrostlé budou letos plodit). Práce je to dobrá pro lidi menšího vzrůstu, protože rostliny jsou celkem nízké a pro správné protrhání je potřeba spary na rostlině dobře vidět (v mém případě (Péťově) se vždy mírně sehnout) a rozeznat tak, co utrhnout a co nechat a je velmi snadné utrhnout i to co nechcete:D. No a z toho ohýbání začnou docela rychle bolet záda....

najít hnízdečko byl pro mě velkej zážitek :))

Wire lifting = bolej ruce

Další práce s kterou jsme se setkali, jak už název napovídá spočívá v přehazování drátů, které vedou podél řádků a vymezují hranice pro větvičky, aby rostly nahoru a ne do stran. Dráty jsou 2 nebo 3 a přesouvají se do 5-ti různých pozic podle toho, jak je réva zrovna vysoká. Tuhle práci jsme si ze začátku oblíbili, ale poté co, jsme ji dělali dva dny v kuse, se začala docela přejídat...

Bad rubbing =bolej záda, kolena a tak nějak vše

Asi nejhorší práce, která se zdála, že bude v pohodě...Jedná se o očišťování kmenů vinnej révy od výhonků, které rostou rovnou ze země od kořenů nebo na kmenu pod hlavou révy (hlava jako na vrbě). Jedním z hlavních důvodů, proč se to dělá, je to, že všechny řádky jsou sprejovaný traktorem nějakým round upem, aby kolem kmenů nerostl plevel, a pokud by se tenhle jed dostal na zelený listy nebo mladý výhonky, mohl by se dostat až do celé rostliny a posléze ji zahubit, ale kůře stromu to nevadí, takže je potřeba všechno pečlivě otrhat a ostříhat a k tomu si člověk musí chtě nechtě ohnout, kleknout, později jít na všechny 4, z rezignace si k tomu sednout a kdovíjak se k té zemi a výhonkům dostat, jen aby to tak nebolelo...otrhat, ostříhat, zvednout se a popojít metr a znovu a znovu a znovu… 8 hodin, stovky řádků… 

vzadu, ta modrá tečka se žlutou jsem já, byl light rain, ale není to vidět...proto ta pláštěnka :D 

takhle práce je nejlepší, neasi :D

Usměrňování nových stromků = bolej záda a kolena

Tato práce je asi nejzodpovědnější co jsme dělali. Jedná se o nastavování nových dvouletých stromků, který ještě nemají zarostlé hlavní větve (většinou 2 – levá a pravá) z kterých poté každý rok vyrostou nové větvičky, které plodí a každý rok se stříhají, aby vyrostly nové. Taková nová rostlinka má už zdřevnatělý kmínek z loňského roku, z kterého letos vyrostly 2-4 nové větve. Ty se musí opatrně ohnout a takovým speciálním „gunem“ nabitým zelenou plastovou páskou a sponkama obmotat větet a zacvaknout páskové očko....musí se dávat pozor, aby se větev nezlomila, protože nová vyroste až za rok… :D no a k tomu se musí očistit spodky kmínků, kde raší malé výhonky a brzdí tak růst důležitých částí, což ale ztěžuje zelený plastový pytel nasunutý na rostlině, který brání králíkům v ukousnutí mladého stromku (takže vytáhnout, otrhat, ostříhat a stáhnout...) never ending story...

takový pásko-nůžko-kleště s názvem GUN

a už vylíhnutý ptáčátka...pro mě nej zážitek z celý vinice, prostě nový život.....

Trhání listů :D = nuda, ale nic nebolí

Tahle práce je naopak od ostatních bezbolestná, ale po celým dnu celkem nudná,jedná se o protrhávání listů, už docela dost vyrostlých větví, je potřeba odstranit listy, které zastiňují mladé hrozny a brání jim tak v rychlejším uzrávání. Protrhává se pouze východní strana řádku a jen dolní oblast, kde se vyskytují hrozny, práce je to ok, protože se k tomu nemusí člověk ohýbat, ale začne být v druhé půlce dne už docela vopruz, což pozorujeme i na ostatních, kteří posedávaj, klábosej a jinak odbývaj svoje pracovní nasazení :D 

tady stalkuju naši crew z auta :D

a to je Bajgo - Scoot´s puppy, byl celou dobu s náma :)

na celou crew dohlíží supervizor, v našem případě buď v pohodě australan Scott a nebo pošahaná číňanka Sisi....pracovali jsme každý den 8 hodin za každého počasí, krom silného deště, měli jsme dopo 15 min přestávku na sváču, pak 30 min na obídek a pak už jsme se jen těšili na konec :D byli jsme placeni minimalní mzdou, což je $15,25 /hodina. Práce to byla v pohodě a 8 hodin na čerstvém vzduchu, kde vás obklopují jen krásné kopce a hory byla ve finále fajn :)

#4 Queenstown

Cesta do Queenstownu byla na celý den, kdy jsme cestou projeli kolem jezera Tekapo a později kolem nádherného jezera Pukaki, jehož barvu jsme mohli vidět už za horizontem a oba jsme spontánně vykřikli „waw“ ! Ta krása nejde zaznamenat, ta krása se musí vidět na vlastní oči J takových míst nabízí Zéland nespočet a člověka to nabíjí opravdu krásnými zážitky…

jezero Pukaki, ta barva...uuuaaa....

Q. je opravdu město extrémních sportů a zábavy, které nabízí na každém kroku, je tu spoustu obchodů se zážitky, suvenýry, módou, restaurací, kaváren a nočních barů....J navštívili jsme vyhlášený podnik Fergburger, kde údajně jejich Ferg burger byl vyhlášen nejlepším na světě, já tohle moc nežeru, prže pro každýho je nejlepší něco jinýho, ale tohle bylo žraso ! Takže až tu budete, navštivte, ale ono to ani nejde přehlídnout, fronta je asi 10-ti metrová a takovej chumel lidí Vás hned zaujme ;)

Big Al & Peťa

Fergburger

no ochutnali jsme toho víc :D

100-letý parník, který je stále funkční...

V Q. jsme taky chtěli konečně vyřešit naši opravu zadních dveří… konečně  jsme našli „specialistu na Toyoty“ Malcolma a jeho pojízdnou autodílnu, který nám objednal panty ve 4 odpoledne a ráno v 9 už je nám montoval na auto, mezitím jsme se jeli ubytovat k jezeru, kde jsme na vlastní kůži poprvé poznali Sandflies, což jsou hrozně otravný mušky, který štípou. Já těch štípanců mam asi 32 a přečetli jsme si, že jdou po krvi víc, než wampíři. Jak už jsem psala, ráno v půl 9 nás probudil telefon, že díl je tady a hůrá jde se vyměňovat! Výměna byla za půl hoďky hotová a tohle přešroubování dvou dvojkovejch pantů nás vyšlo na $265 a takhle se to dělá, Vážení! :D ale konečně máme opraveno a můžem zas líp fungovat, ono Vám to asi z pohodlí domova nebo kanceláře nepříjde, ale my v tom kufru máme hodně našich věcí a bez nich nemůžeme fungovat...

kluci v akci

pojízdná autodílna

takže super, další věc máme vyřešenou a teď teda to hledání práce:D Mně se hrozně chce, tj jasný :DD ale nedá se nic dělat, bez práce nejsou koláče. Zjistli jsme, že v Q. toho pro nás moc není a tak jsme se vydali směřem do Cromwellu, kde je hodně ovocných sadů a vinic… Chceme jít hlavně na třešně, ale ty dozrajou až za měsíc a tak musíme tu měsíční díru nějak vyplnit….a kdyby se nám to nepodařilo, tak to alespoň procestujem :D takový jsem,  měla záložní plán J ale “bohužel” se zadařilo a zítra 10.11. bychom měli jít pracovat na vinici, jaké to bude Vám napíšem později...

#3 Akaroa

Do Akaroa jsme se vydali za účelem prozkoumání Banks peninsula ale při zdolávání prvního pořádnýho kopce spíš za účelem najít v Akaroa automekánika :D protože když jsem začali vyjíždět první krpály (zlatý Jamný), tak se nám začalo čoudit z auta… mně osobně to značně znepokojilo a prohlásila jsem, že musíme nutně vyhledat autoservis… Dojeli jsme tedy do Akaroa, zjistili co znamená  u free camping místa “only self-contained vehicles” a protože nemáme v kufru kadiboudu, zajeli do jedinýho placenýho campu ve městě. Ráno jsme plní napětí  odevzdali auto do autoservisu a čekali co bude…po hoďce jsme se vrátili a oznámili nám, že auto je v pořádku, že to jen v kopcích chčije olej na rozpálený výfuk a tím, jak se to odpařuje, tak to čoudí a smrdí ! Výměna není nutná, toto je prostě přirozená vlastnost starší Toyoty Estimy :D po velkém uff, jsme vyplázli $ 45 a mohli jít na procházku městečkem J a zde jsme poprvé potkali Spark telefonní wi-fi budku J 

(1GB free pro zákazníky every day). 

Akaroa

to jsme ještě nevěděli, jak se tu seknem....

Našli jsme si tedy ubytování přes Camper mate (tj, aplikace, kde jsou zmapovány všechny možnosti přespání, rozřazeny do 3 kategorii hlavně podle ceny a taky podle možností. Vidíte tam kolik camp stojí, co je tam k dispozici (sprcha, kuchyň, hajzlíky, wi-fi a zda je to zdarma) a můžete se podívat i na foto a recenze. NZ je na toto opravdu připraven a vybaven, veřejný toalety tu najdete často a zdarma, jsou ovšem čisté a s toaletním papírem :D) v zálivu Little Akaloa a jeli poznávat NZ dál. Při příjezdu, byl ale kromě krásných kopců největší zážitek test našich brzd, jejichž kvalitu jsme mohly sami razantně cítit ! uff podrželi nás !!! Little Akaloa je krásné místečko s téměř soukromým zálivem a vhodným místem pro umytí naší nové káry. Byla totiž totálně zajetelená a chtělo to naši lásku, péči, ubrousky a eko-saponát...po té co jsme ji celou vydrhli a vyklepali, jsme si udělali butter chicken s rýží bez chicken :D a šli spát :D

nebojte, náš jídelníček se bude zlepšovat :D

 ráno jsme vše naložili do auta a s myšlenkou, že se vrátíme do Christchurch vyzvednout TEN notebook a pohnout se dál se při zavírání zadních dveří ozvalo LUP ! a urval se nám levej pant od kufru !!!! pí*áre, tak tohle nikdo nečekal !!! Každopádně, já si stejně do dneška myslim, že to bylo kvůli tomu, že jsme to umyli a tím, že ten maz a zatvrdlá špína přestala držet, tak to luplo :D No nic, místo Chch dáme otočku do Akaroa. V servisu nás vítali s úsměvem a že teda copak to bude teď? Nj, tak pant, tak to musíme objednat, to tady skladem nemáme, ok… přijeďte tedy zítra ve 14,00 hod. Tak jsme začli hledat další místečko na naše spaníčko a našli jsem Onuku téměř na konci civilizace… Ovečková farma, jůůů, to bude krásný….tak jo, krásný to je, to ovšem ano, ale ten kopec kterej ke campu vede jsme málem nevyjeli :D Estimka není ale žádný béčko a dala to!!! My jsem ji samozřejmě silou vůle taky dostatečně pomáhali :D jakmile jsme se v Onuku ocitli připadali jsem si tam jako v ráji, v hippie ráji samozřejmě, po zaplacení jsme třeba každý dostal dvě domácí vajíčka a heslo na wi-fi, no co jinýho backpacker potřebuje :D . Přijeli jsme na krásné prostranství, kde všude kolem nás byly kopce, ovečky a záliv oceánu….ovečky chodily mezi náma a žraly trávu, takže jsme jim začali říkat sekačky :D po chvíli přiběhli i malý jehňátka a bylo to hrozně roztomilý, s trochou trpělivosti jsme si je mohli i pohladit a jejich vlna je tady opravdu teplá i na letmé pohlazení…

Onuku recepce, detaily nejsou vidět, ale bylo to všechno cool a free :D

klid, chill a pohoda

rozkošný jehňátka

mamka ovečka 

výhled z kuchyně :D

tady se to jmenovalo "Beer garden" 

upekli nám tam žitnej chleba, prostě boží....

a naše první praní za 4 babky

tak a tady začíná naše story o autu.... na 14. hod. jsme se přiřítili do autoservisu a trdmtmmm, díl nepřišel…no nic, prošli jsme si aspoň Akaroa (což bylo celkem rychle, má to asi 700 obyvatel) zase jsme nasbírali nějaký mušličky, tentokrát jiných tvarů a vrátili se zpět na Onuku, což nám upřímně ani nevadilo, prtž to tam bylo moc fajn :D. Přečkali jsme další noc a ráno tradá do servisu…no a co myslíte…díl zase nepřišel ??!! Nj, tak jsme lehce zdrblý, jeli opět zpátky na Onuku, ale těšilo nás to, že byl výlov mušlí pakua, kterého jsem se mohli zúčastnit, loví se na vlastní nádech, jsou hluboko 2-3 metry, takže to chce trochu cviku…jednu toto mušli jsem shodou okolností našli den předem při procházce kolem zálivu, Píťa je celkem dobrej čmuchal na mušle, jak prase na lanýže a vždycky najde něco zajímavýho a hezkýho :) přečkali jsme tedy další noc v Onuku s tím, že v 10,00 hod. ráno máme spicha v servisu, vše se rychle vymění a míříme do Christchurch, máme tam přeci ten notebook !!! Ha, tak co myslíte….nj, panty opět nepřišly, to už jsme se teda poprvý na Zélandu zamračili a rozhodli se, že další a to u v řadě 4. den v Akaroa trávit opravdu nechceme ! byl taky pátek a my jsme nechtěli čekat celej víkend aby to zase nepřišlo ! Vyrazili jsme tedy do Christchurch s rozbitým pantem s tím, že auto opravíme jinde…kufr se otvírat dá, jen zavírat jde dost těžko, takže do něj radši nelezem :D, dorazili jsem do Chch., kdy naše první zastávka vedla samozřejmě do společnosti Pack&send, kde jsme konečně vyzvedli notebooook !
 Přespali v malé přírodní rezervaci a v 6 ráno nás probudil východ slunce.... cesta pokračuje dál směr jih konkrétně Queenstown!

východ slunce

východ slunce vol.2

červánky a různé odstíny růžové..